Jak vznikl tento blog 😊

Cesta k založení tohoto blogu byla velice dlouhá. Už několik let jsem měla představu, že si založím vlastní stránky a budu s ostatními sdílet své kulinářské výtvory. Čas plynul a stále bylo potřeba dělat něco jiného a jednoduše nebyl vhodný čas. Věčně jsem se uklidňovala, že jsou jiné daleko důležitější priority a že vše počká až budu na mateřské dovolené. Nebudu přece chodit do práce a na vytvoření blogu bude víc času. Ach, jak já jsem byla naivní…

V roce 2016 mi doktoři diagnostikovali revmatoidní artritidu, což je závažné autoimunitní onemocnění. Rozhodla jsem se začít hledat informace, protože jsem se nechtěla smířit s faktem, že jediným možným postupem jsou léky do konce života. Léčbu jsem tehdy odmítla i přes skutečnost, že můj zdravotní stav byl špatný. Vydala jsem se cestou autoimunitního paleo protokolu zkráceně AIP. Tenkrát jsem přečetla snad za jediný den knihu Autoimunitní řešení od Amy Meyers a ihned se rozhodla tento režim dodržovat. Moje strava se rapidně změnila. Mé okolí včetně rodiny mě nechápalo. Netušili, co jsem prožívala a jaké bolesti jsem měla, protože jsem o nemoci mlčela.

Zkoušela jsem mnoho přístupů. Nicméně díky AIP jsem pochopila spoustu souvislostí. Ač jsem si mnoho let myslela, že jím správně, nebylo tomu tak. Období fitness stravy téměř bez jediného gramu tuku se na mém těle jistě podepsalo. Onemocněla jsem v době, kdy jsem pracovala 10-12 hodin denně. Byla jsem neustále unavená a neposlouchala svoje tělo.

Pila jsem jeden energy drink za druhým, protože mě držely na nohou. Teď se tomu musím smát. Vždyť mi moje tělo dávalo už daleko předtím signály ať zpomalím, relaxuju a dobře jím. Já to nevnímala, a proto jsem onemocněla. Nemoc přišla, aby mě zastavila.

Teď ale zpátky k AIP. Na protokol jsem naskočila a úspěšně jím prošla. Upřímně už si přesně nepamatuji, jak u mě probíhalo znovuzařazování potravin, ale nakonec jsem se „ustálila“ na bezlepkové a bezlaktózové nízkosacharidové stravě. Ta mi vyhovovala nejvíc. Dostala jsem se do remise a neměla žádné bolesti ani příznaky.

Během roku 2020 jsem otěhotněla i přes nepříznivou diagnózu hluboké infiltrující endometriózy. V březnu dalšího roku jsem porodila naprosto zdravou a krásnou dceru Elisabeth. Celé těhotenství jsem se cítila skvěle. Faktem je, že jsem v začátcích trochu polevila ve stravě kvůli těhotenským nevolnostem.

Po porodu jsem se také cítila dobře, ale počáteční stres (nová situace, kojení atd.) vyvedl mé tělo z remise a vznikl u mě rychle progresivní zápal. Najednou jsem nevěděla co dělat. Musela jsem se věnovat dceři a na mou léčbu nebyl čas. Moje nemoc se projevovala především velkou bolestí v obou zápěstích a já se bála, že upustím Elí. Proto jsem se poradila se svým lékařem a nastoupila na léčbu. Dle krevních testů u mě zabrala nízká dávka Medrolu, na které jsem dodnes.

Opět jsem nastoupila na AIP a cítím se lépe. Vím, že tato cesta bude mnohem delší než ta původní, protože nemůžu naplno dodržovat i ostatní pilíře AIP (např. spánek kvůli kojení). Pořád ale věřím ve své uzdravení, a proto na cestě zůstávám.

Navíc jsem založila tento blog, abych inspirovala svými recepty i ostatní, kteří váháte jít do AIP a uzdravit se (dostat se do remise). Z velké části jsem začala psát i proto, abyste věděli, že tato strava je vlastně velmi pestrá a chutná.

A i kdyby se blog nedostal do povědomí mezi chronicky nemocné lidi s autoimunitními poruchami, tak bude sloužit pro mé kamarády, když k nim pojedu na návštěvu, aby věděli čím mě mohou pohostit 😊

Tento blog je pro:

Na tomto blogu najdete zejména inspirace na recepty pro AIP, ale i ty po znovuzařazení. Některé recepty jsou také vhodné pro stravování paleo, gaps nebo lowcarb. Tak se nechte inspirovat. Dobrou chuť.